Nachádzate sa tuBlogy / kejtrin's blog / Honza Žamboch: "Poslouchám srdce..."

Honza Žamboch: "Poslouchám srdce..."

warning: Parameter 2 to gmap_gmap() expected to be a reference, value given in /nfsmnt/hosting2_1/b/2/b208b410-3078-460e-8170-b3b2ef9bd450/folk.sk/web/includes/module.inc on line 497.

kejtrin 07 apríl 2012

V ostatnom období som mala viackrát tú česť stretnúť sa s Honzom Žambochom z kapely Žamboši na rôznych miestach v Čechám, na Morave, Sliezku i Slovensku a vždy to boli stretnutia veľmi príjemné. Krátko pred jeho marcovým koncert v ostravskom klube Parník na napadlo priniesť kúsok ich atmosféry aj čitateľom portálu folk.sk a tak sme s Honzom spáchali nasledujúci rozhovor.

Honzo, máte dva albumy, dvoch Andělov a chystáte album tretí, ktorého vydanie sa však podľa ostatných správ odkladá na budúci rok. Čím to je?

Několik prozaických důvodů… Počítal jsem s tím, že od března už budu v práci na poloviční úvazek, ale nakonec se to posunulo až na červenec, takže volné dny, se kterými jsem počítal na tvorbu se jaksi vytratily. Chybí mi napsat ještě asi osm textů, což by bylo hodně na hraně a kdo ví, jestli bych to vlastně vůbec dokázal stihnout.

Takže sa dá povedať, že hudba je hotová?

Ano, hudba je téměř hotová… Ale další věc, která to rozhodnutí ovlivnila je, že moje žena Stáňa dělá bakalářku. Když se nahrávání odloží o rok, bude prostě více klidu. Takže čistě pragmatické důvody. Navíc se těším, že začnu psát tím druhým způsobem, ne texty na hotové melodie, ale že zkusím nejdřív napsat pár textů a pak je zhudebnit. Já jinak všechny ty písničky hodně soustružím, ale přijde mi, že takhle mi jde vše rychleji. V únoru jsem tak napsal tři písničky.

Na tretí album si teda počkáme, našťastie je tu však tvoj projekt Guitar & Forest, každý mesiac pribúda na stránke kapely jedna gitarová skladba obohatená o zvuky lesa, fotky z miesta natáčania. Akú podobu bude mať výsledný produkt?

Na počátku byl nápad, že by bylo hezké nahrát v různých lesích kytarovou skladbu s tím, že každý les zní trošku jinak, navíc záleží i na ročním období, v zimě je ticho, na jaře začínají zpívat ptáci a bzučet hmyz. Není v mých technických možnostech rozestavit na místě více adekvátně citlivých mikrofonů, nahrávat ambient a do toho hrát kytaru, takže nahrávám nejprve kytaru a pak zvuky lesa. „Lesního“ materiálu mám nahraného spoustu, ve finální podobě ho bude asi slyšet víc. Takže když si pak to cd-čko někdo celé přehraje, poslechne si dvanáct kytarových miniatur podbarvených zvukem lesa a bude mít pocit, že se se mnou prošel celým rokem. Nebudou chybět panoramatické fotky, ten prostor je zajímavý sám o sobě. Vizuál hraje. Těší mě to, dělám si výlety, dělám si radost.

Popritom všetkom si momentálne na turné s „ogarom“ z opačného konca zemegule. Jako vznikol tento čarovný projekt?

Pete Uhlenbruch aneb Owls of the Swamp je písničkář, který o sobě říká, že je doma skoro všude, to znamená tam, kde se cítí dobře. Narodil se v Austrálii, pobývá v Berlíně, potkal se s naším manažerem na Islandu, odkud má děvče, no a slovo dalo slovo a dneska už máme spolu asi sedmnáctý koncert a je nám spolu skvěle. Je to člověk klidný, jeho hudba je…, hmmm…, jako vlnky. Někomu se může zdát, že je v ní méně energie, ale můj pocit je, že je skrytá a člověk ji musí nechat k sobě dojít a musí se jí otevřít. Když hrajeme spolu, vždycky hraje on první a pak jdu já a vtrhnu tam… Je to jako jin a jang, vzájemně se to doplní a koncert je pak celistvý.

Keď spomínaš jin a jang a vtrhnutie na pódium… Mám pocit, že s každým koncertom dáváš do hrania viac a viac energie. Trénuješ to nejak?

Ne. Když cvičím, tak to tam není, ale když hraju na pódiu… Nevím, je to zvláštní, myslím, že se to nedá natrénovat. Vůbec nevím, jak jsem k tomu došel. Jakoby se něco otevřelo…

Žiješ muzikou naplno, tá dáva, ale i berie. Ako oddychuješ ?

Je to težké, protože při hraní zatím stále chodím i do práce… A je to někdy vyčerpávající. Ale má pocit, i když někdy ze sebe vydám strašně moc energie, že mi ji lidé, kteří poslouchají vrací. I když jsem bezprostředně po koncertě úplně grogy, na druhý den to mám většinou zpátky. Dokud to tak bude, budu žít.

Na ostatnom koncerte Žambochov tu v Parníku som sa v istým momentoch zdalo, že viac jako predtým vystupuješ do popredia, popritom som tiež zaregistrovala, že Jura má na pódiu nový nástroj - xylofón . Osobne si myslím, že by žambošia kapela zniesla i dalšie posily. Ako to vidíš do budúcna?

Rádi bychom nezůstali na jednom místě a při hraní přemýšlíme nad jinými nástroji, ale limit osobního auta je zatím neúprosný. I kdybychom stokrát chtěli mít nějaký další nástroj, zatím se musíme vejít do jednoho vozu. Když teď jedeme, paličky od xylofonu trčí z okna…:) Máme to však hezky rozvrstvené, Staňka hraje na akordeonu basy, Jura tepe a já jsem v prostředku - středová kytara. A ohledně toho frontmanství… Dříve jsem to nechtěl, ale věci, které se staly, mě posunuly a zároveň i přinutily se s tím srovnat, přijmout touto cestou za kapelu zodpovědnost. Navíc, divák to má pak jednodušší, lépe se orientuje. Jen… Ukočírovat ego… A bude dobře.

Vrátim sa ešte k tebe ako autorovi. Dokážeš napísať pieseň jednoduchú a vtipnú s jednoznačnou pointou, ale i hĺbavú, plnú metafor a alegórií . Hoci nezriedka rozprávaš smutné príbehy, neupadáš do melanchólie pre folk tak charakteristickej… Dávaš na to nejakých sposobom pozor, alebo…?

To asi vychází z naturelu. Já jsem ještě stále životní optimista a mám tendenci do těch písní vždycky nějakou naději zaklít, ať už je to v melodii, nebo v nějakém textovém obratu na konci. Není to ale programové sahání po veselých akordech nebo aspoň A-duru na závěr :)

Pred poslednou otázkou – je nejaká otázka, ktorú by si teraz rád dostal a na ňu odpovedal?

He, he…:) No v poslední době řešíme a přemýšlíme v kapele nad smyslem různých cen… A tak, kdyby se mě někdo teď zeptal, jestli chci třetího Anděla, tak bych řekl, že ne a možná bych dokonce řekl, že se nechám na vlastní žádost vyškrtnout z hlasování, protože si myslím, že ty ceny do jisté míry o ničem nevypovídají.

A nejaká iná cena? Oscar? :)

Né… :) Celkově…, šúbyznys je něco, z čeho mám strach, aby mě to nesešrotovalo a rád bych si to pohlídal. Ty ceny tomu napomáhají, aby se člověk stal nějakou loutkou, i když – ne ad absurdum, jsme rádi, že máme Anděly, pomohlo nám to. Jak jsem se však díval na to letošní předávání, co bylo u nás v Čechách, tak to byla jedna velká trapárna za druhou. Když ta cena nemá prestiž, tak je to pro muzikanty z undergroundu bez ohledu na žánr spíše taková věc, no… zavánějící.

Myslíš, že je šanca, aby muzikanti sami na tomto mechanizme niečo zmenili?

Vzniklo několik cen nových, co jsem tak slyšel… Ale aby to zase nebyla aktivita lidí jenom z undergroudu, kteří si budou odevzdávat ceny mezi sebou, oceňovat, co je zajímavé, ale nikdo se o tom nedozví. To je to, co mě trápí. Kdyby měli mít andělé trošku prestiž, tak by tam naopak, v hlavním vysílacím čase, měly ty žánry jako je hip-hop, folk, jazz být, aby bylo vidět, že to existuje a že ti muzikanti a autoři umí a ne furt tam srát dokola ty, všakvíškteré…

Na záver, otázka, na ktorú tuším odpoveď a zrejme nebudem sama :) O čom tak snívaš?

Mě se začaly plnit sny v okamžiku, kdy jsme začali s mojí ženou hrát a v podstatě jsem pořád v jednom velkém snu, který se postupně plní, aniž bych o něj nějak hlavou vehementně usiloval, že by to bylo nějak strašně moc chtěné, nebo tak. Mám sen a ten žiju. Hraju, skládám, poslouchám srdce…

Ďakujem za rozhovor.

___

Žamboši

Guitar&Forest

Owls of the Swamp

Tvoje hodnotenie: Žiadne Celkové hodnotenie: 10 (Hlasov: 4)

Bookmark and Share Ak sa vám článok páčil, môžte ho poslať do vybrali.sme.sk alebo si prečítajte ďalšie články tohto autora.

Poslať autorovi správu

Disclaimer: Tento článok je blog, teda osobný, subjektívny článok jeho autora, ktorý nemusí reprezentovať stanovisko redakcie Folk.sk a to ani v prípade, že autorom blogu je jeden z jej členov.



Súvisiace video

O autorovi

Obrázok používateľa kejtrin

Moja webstránka

Skutočné meno
Katka Žilová

Môj profil

Autorka piesní, textárka, speváčka, akordeonistka, basgitaristka, architektka, dizajnérka, ale najmä zo všetkého iba trošku...;)

Najnovšie komentáre